Hlášky z filmů a seriálů

Šéfinženýr Geordi La Forge: „Kapitáne, někdo nás volá.”
Kapitán Jean-Luc Picard: „Na obraz.”
(Kapitán Picard si uvědomí, že Enterprise má zničené čelní sklo můstku a nemůže vysílat obraz.)
Kapitán Jean-Luc Picard: „Otevřít kanál.”

(Chico naseká partě do jídla krysy a všichni z toho zvrací.)
Billy: „Jak to, že tobě není zle?!”
Marcus: „Já už jedl horší věci než krysy.”

(Po hodině s Mathieuem následuje matematika.)
Mathieu: „Vezměte si sešity na počty.”
(Přichází učitel matematiky Chabert.)
Chabert: „Tak to vy... to vy učíte děti zpívat?”
Mathieu: „Ano, pane. Vadí vám to?”
Chabert: „Ale naopak. Já hudbu přece miluji. A sám si někdy rád zanotuji pěknou písničku.”
Mathieu: „Ahá.”
(Mathieu se shýbá ke stolu pro své věci, když mu najednou začne Chabert zpívat do ucha.)
Chabert: „Tak buďme šťastní konečně, ať každý den je dobře na světě, la la la...”
Mathieu: „Tak hezký den.”
Chabert: „Vám taky, pane kolego.”

(Vedoucí skladu Janíková vystupuje z Trabanta.)
Arnošt: „Mám tam jít s tebou?”
Janíková: „Ty si hlídej to auto, než ti ho někdo vodnese v tašce!”

Helena: „Taký jemný mláděněc.”

Trautenberk: „To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky!”

Doktor: „Měřil jsi si teplotu?”
Hurvínek: „Kdepak teplota! Já jsem chladnokrevnej!”

Baba Jirásková: „Copak se dneska stane s jeho hospodou.”
Jonášová: „My jsme se ještě nerozhodli.”
Baba Jirásková: „Hospoda není špatná věc. Ale mně by se tady líbila taková malá kavárnička. Paní Janička s Mařenkou by mohly roznášet nějaké ty zákusky.”
(Z vedlejšího stolu se ozve jeden ze štamgastů.)
JUDr. Zatloukal: „Jo, zákusky. Hlavně fefrmincku.”

(Pan Horáček si namlouvá paní Jiráskovou. Koupil jí zelenou, aby ji obměkčil.)
Venca: „Babi, babičko! Dejte si na dědečka pozor, aby vás nepřekvapil.”
Paní Jirásková: „Mě by mohl jedině překvapit, kdybych ho potkala slušně a řádně oblečenýho, střízlivýho, a kdybych ho slyšela hezky pozdravit.”
Pan Horáček: „Drahá paní, já po vás měkkým chlebem a vy do mě zlým slovem. Co jsem vám udělal špatnýho?”
Paní Jirásková: „Vy na mě nemluvte, vy jste vožralej.”
Pan Horáček: „Já že jsem vožralej?! Teda helejte, jestli vy nemáte momentálně v hlavě temno, Jirásková.”
Paní Jirásková: „Chcete říct, že ne? Pojďte na mě dejchnout.”
Venca: „Nechoď tam, dědku, nebo tě uštkne.”
Pan Horáček: „Ale mám já toto zapotřebí, aby se se mnou na starý kolena takhle zacházelo? A ještě k tomu taková pinakotéka. To teda ne.” (Vezme si zelenou zpátky.)
Paní Jirásková: „Co... Co to... Co je to tohle?”
Pan Horáček: „Představte si, stačilo maličko a skončilo to v jejím křtánu.”
Paní Jirásková: „Kdo má u vás křtán? Okamžitě mi to vraťte!”
Pan Horáček: „Ani mě nenapadne!” (Hodí do sebe zelenou.)
Paní Jirásková: „Tu fefrminsku si zaplatíte!”
Pan Horáček: „Jo, už se stalo. Já ji objednával a tady je zapsaná. Dobrou noc. Kdepak chlapci... Starý báby by se měly střílet už zamlada.”

Král Já I.: „Ty tam! Už jsou princové na naší půdě?”
Dvořan: „Od rána překročili hranici jeden sklenkář, jeden pláteník a jedna babka.”
Král Já I.: „Docela čilý cizinecký ruch...”

Topper Harley: „Znáte místo odletu. Pokud za patnáct minut nepřijdu, víte, co dělat?”
Denton Walter: „Ano, rychle vypadnout.”
Topper Harley: „Ne, ještě patnáct minut počkat.”

Franz: „Sissi.”
Sissi: „Franzi.”
Franz: „Copak to je?”
Sissi: „Tvé jméno.”
Franz: „Ne ne, myslím, copak je, že se tváříš tak smutně.”

(Žid na Forrela v kostele.)
Žid: „Promiňte mi, pane, ale jste trochu cítit.”

Bianca Stratfordová: „Nemůžeš si najít hluchýho, slabomyslnýho slepce, abych mohla jednou na rande?”

(Jarrett si přijel prohlédnout parník.)
Prince George: „Jak se vám to jeví, pane Jarrette?”
Joe Jarrett: „Jeví se mi to jako stará rachotina.”
Prince George: „Stará možná je, ale leccos vydrží, pane Joe.”
Joe Jarrett: „Tomu uvěřím, až z ní uvidím vystupovat praotce Noa a jeho zvířata.”