Hlášky z filmů a seriálů

Chlápek: „Co... Planety Země?”
Dr. Josh Keyes: „Jo, planety Země... Tý pěkný, modrý.”

Morgan Spurlock: (k dětem) „Ukáži vám nějaké obrázky a vy mi řeknete, kdo na nich je.”
První chlapec: „Ok.”
(Morgan Spurlock ukazuje obrázek s Georgem Washingtonem.)
Morgan Spurlock: „Kdo je to?” (Děti jedno po druhém kroutí hlavami.) „Nevíte?”
První holčička: „George Washington.”
Morgan Spurlock: „Dobře. Kdo to byl?”
První chlapec: „Byl čtvrtý prezident.”
Druhý chlapec: „Uvolnil otroky.”
Třetí chlapec: „Nikdy nelhal.”
(Morgan Spurlock ukazuje dětem další obrázek se známou tváří.)
Morgan Spurlock: „Kdo je to?”
Druhý chlapec: „Nevím.”
Druhá holčička: „Nevím.”
Třetí chlapec: „Nevím to.”
První chlapec: „George W. Bush?”
Morgan Spurlock: „Je to dobrý odhad. Ačkoliv...” (A ukáže na kameru Ježíše Krista.)
Morgan Spurlock: „Kdo je to?”
(Morgan Spurlock ukazuje obrázek s Wendy.)
První holčička: „Nevím.”
Druhý chlapec: „Goldilocks?”
Druhá holčička: „Zapomněla jsem jméno, ale vím.”
Morgan Spurlock: „Ano? Kde jste ji viděli?”
První chlapec: „Ten obraz je na poutači.”
Třetí chlapec: „Wendy.”
Morgan Spurlock: „Kdo je to?”
(Morgan Spurlock ukazuje obrázek s McDonaldem.)
Druhý chlapec: „McDonald, Ronald McDonald.”
Morgan Spurlock: „Kdo je to?”
Třetí chlapec: „McDonald.”
Morgan Spurlock: „Co dělá?”
Druhá holčička: „On pomáhal lidem u pokladny.”
Třetí chlapec: „Pracuje u McDonald’s. Miluji jejich lívance a omáčku.”
První chlapec: „On dotáhne všechny jeho přátele do McDonald’s pro Happy Meal.”
Morgan Spurlock: „Kde jste ho viděli?”
První holčička: „V televizi, v reklamách.”
Druhý chlapec: „On je osobnost McDonald’s. Dělá v televizi hodně zábavy.”

(Vedení JZD se hádá ohledně dalšího rozvoje družstva.)
Michal Janák: „Pochop jednu věc. My za miliardu devizovejch korun dovážíme krmení, a náš dobytek ho sežere za jeden jedinej měsíc. Takže krávy nám žerou devizy, a ty se mě ptáš, co mi na tom nevoní? Tak tohle mně teda nevoní!”
Inženýr Urban: „Takže mi zase budeš házet klacky pod nohy?”
Michal Janák: „Urbane, nedělej, že mi nerozumíš. Co se od nás, od zemědělců, čeká? Že budeme zpracovávat dřevo, vyrábět nábytek nebo konkurovat automobilový dopravě? Vždyť od toho tu jsou snad podniky a továrny! Ale za nás mlíko, chleba, máslo, víno nikdo neudělá. A dokud se budou tyhle věci z ciziny dovážet, tak mě neuspokojí ani pět tisíc hektarů kukuřice!”

(Kelly telefonuje Dukovi, aby mu dal vědět o příchodu Dannyho a ostatních do kaple.)
Duke Santos: „Prosím?”
Kelly: „Tady Kelly. Z pohřební služby. Měl jsem zavolat ohledně pana Bergdorfa.”
Duke Santos: „Tak spusťte.”
Kelly: „Několik mužů se dostavilo na obřad, který se koná v naší kapli, jež slouží všem církvím a vírám a bez rozdílu...”
Duke Santos: „Přeskočte tu reklamu, ano?”

Carson: (na Kyle) „Sledujete ten film? Pěkná blbost. Jenže ve výšce 11 tisíc metrů nejde jen tak odejít z kina, co?”

(Rajiv jede na svatbu na slonovi.)
Todd: „Co se stalo s tím koněm?”
Gupta: „Slon je mnohem honosnější.”
Charlie: „Jo, na indických svatbách se používá pořád.”
Todd: „Jak to víš?”
Charlie: „Protože jsme ho z jedné, kus odsud, ukradli.”

V: „Dobrý večer, Londýne. Omlouvám se, že ruším. Stejně jako řada z vás oceňuji pohodlí každodenní rutiny, bezpečí zaběhnutého, jistotu opakovaných úkonů. Užívám si to jako každý. Ovšem v duchu vzpomínek na významné události dob minulých, obvykle spojených s něčí smrtí či končících krvavou řeží, které se staly státním svátkem, mě napadlo oslavit i pátý listopad. Den, který bohužel upadl v zapomnění. Věnovat mu trochu času. Posedět a pohovořit. Existují jistě tací, kteří si to nepřejí. Hádám, že teď už telefony chrlí rozkazy a hordy ozbrojenců budou brzy na cestě. Proč? Ač během konverzace lze argumentovat obuškem, slovům to na síle nijak neubere. Slova zprostředkují mysl, a pro ty, kdo jim popřejí sluchu, zhmotní pravdu. A pravdou je, že v této zemi něco proklatě zavání, viďte?”

(Ďábel je ve škole v přestrojení za učitelku.)
Ďábel: „Tak hoši, domácí úkol. Algebra. X na n-tou krát ypsilon na n-tou rovná se zet na n-tou. Stejně vám to k ničemu nebude. Imperialismus a první světová. Co se stalo, stalo se. Proč to znovu rozebírat? Němčina, francouzština, španělština. Ja ja, oui oui, si si. Nesmysl! Stejně všichni umí anglicky, a jestli ne, tak by měli. Takže žádný domácí úkol. Ale koukejte hodně na televizi, hrajte videohry a nashle zítra. Řekněme v deset? V půl jedenácté? Proč vstávat zbytečně brzo.”

Todd: „Já vím, co je to Diwali. Jen si myslím, že se to stalo moc komerční věcí. Přece to nemůže být jen o nakupování. Ale o oslavě narození miminka Diwali... Moment, žádné miminko Diwali není, že?”

Joe Bowers: „Co jsou to elektrolyty? Ví to někdo z vás?”
Ministr vnitra: „To je to, co používá k výrobě Brawndo.”
Joe Bowers: „Jasně, ale proč je používá Brawndo k výrobě?”
Ministr obrany: „Protože má elektrolyty.”

(Manželé Drebinovi na návštěvě u rodinného terapeuta doktora Stuarta Eisendratha.)
Jane Spencer Drebinová: „Díky, že jste nás přijal pane doktore. Doporučil vás náš poslední psychiatr.”
Dr. Stuart Eisendrath: „Ano, mrzí mě, že skončil sebevraždou.”

Maduri: „Ale ne... Věštila jsem Guptovi z ruky a řekla mu, že brzo zemře. A teď to vypadá, že to úplně vzdal!”
Manmeet: „A předtím se snažil?”

(Ve vlaku.)
Todd: „Co to cítím?”
Charlie: „Vážně chceš v indickým vlaku hrát ‚Co to cítím’?”

Henry: „Všichni jsme se shodli na tom, že by nebylo špatné nainstalovat do kanceláří klimatizaci. Trávíme tam velkou spoustu času.”
Jack Davenport: „Tak, pane a dámo, mohu vám připomenout, že jsme v Pekle? Nainstalovat klimatizaci by bylo nejen nezákonné, ale mělo by to polevující účinky. Představte si, co řeknou lidé, až se o tom doslechnou. Budeme vypadat jako blázni, nemyslíte?”

Aldous Snow: „Ztratil jsem botu. Neviděla jsi ji někde? Je jako tahle, ale pochopitelně opačná. No...” (na Rachel) „Promiňte, paní. Ztratil jsem botu. Byla jako tahle. Byla to její kolegyně. Vlastně její pravý opak. Ne její zlá verze, ale prostě bota jako tahle, ale na druhou nohu. Protože pak bych měl dvě pravý.”