Hlášky z filmů a seriálů

Pintel: „Jakmile se zbavíme tý kletby, budeme boháči. A ty si budeš moct koupit nový voko, který ti padne a bude ze skla.”
Ragetti: „Tohle už je jen samá tříska.”
Pintel: „Tak si ho vošmirgluj a nemni.”

(Sophie prozradí několik překvapení a Han jí to vždycky vyčte.)
Han: „A kde je ta zástěra s vyšitým monogramem?”
Sophie: „Hane, to mělo být další překvapení!”
Han: „Já vím. Karma je svině, co?”

Kate Libby: „’Bůh dal chlapům větší mozek než psům, aby neolizovali ženskejm nohy při zahradní slavnosti.’ - Ruth Libby.”
Učitel: „Nevím, jestli je tvá matka významný autor dvacátého století.”
Kate Libby: „Prodalo se dva miliony výtisků její poslední knihy.”

Frank: „To je otrava, zapomněl jsem si náramky... kolegyně, můžete mi půjčit svoje pouta?” (Pustí lotra, ten uteče.)
Susanna: „Co je to za fintu?”
Frank: „Neměli jsme žádnej důvod ho zatknout. Teď už ho máme!”

(Jedou ve vlaku, Adam, Michal a Pepa hrají karty, děti spí vedle v kupé. Přijde Kačenka.)
Kačenka Horáková: „Tati...”
Albert Horák: „Kačenko, až ráno a žádný odmlouvání.” (Kačenka odchází.) „Zvládnout děti, to chce talent.”
Pepa Bednář: „Bohužel ženám talent tohoto druhu naprosto chybí.”
Michal Adámek: „Řekněme si to otevřeně, přátelé, naše ženy to vlastně s dětmi vůbec neumí.”
(Přijde Dášenka.)
Dášenka Adámková: „Tati, prosím tě...”
Michal Adámek: „Dášenko, ani slovo a spát. Huš, huš!” (Dášenka odchází.) „To jsou ještě pozůstatky nedůsledné výchovy jejich matky.”
Albert Horák: „Ničeho se nebojte, přátelé, my nejenom, že máme talent, my si zvolíme i taktiku. Co to budu opisovat, já vám slibuju, že tak skvělý týden jste nikdy v životě nezažili.”
(Přijde Pepíno.)
Pepíno Bednář: „Tati, prosím tě!”
Pepa Bednář: „Pepíno, už toho máme dost!”
Pepíno Bednář: „My taky, Matýsek se posral!”
Pepa Bednář: „Durch?”

Bryn: „To je příšerná rada!”
Charmonique: „Dovol, Juno, ale máš ty snad chlapa?”
Bryn: „Mám kocoura. Ty snad chlapa máš?”

Ben: „Na mé rohožce je mimino! Jak se sem dostalo?”
Danny: „Nevím, ale ať už ho tu nechal kdokoliv, nemohl se dostat daleko.”
Ben: (Vybíhá dohnat matku.) „Zůstaň tady, mimčo. Nenechte ji, aby utekla!” (Později se vrátí.) „Jen tak mimochodem, na ženu, která právě porodila dítě, se pohybuje pozoruhodně rychle.”
Tucker: „Bene, musíš se uklidnit. Jsem si jistý, že to není ani tvoje dítě.”
Ben: „Jasně, klidně by mohlo být tvoje, že?”
Tucker: „Ani ne, ne.”

Bonnie: „Jak se mému děťátku spalo?”
Danny: „Docela dobře.”
Bonnie: „Měla jsem na mysli Emmu.”

Nathan: „Já se o všechno postarám, a ty jenom přijdeš.”
Allison: „Učesaná a nalíčená. Bože, vždyť já nemám šaty!”
Jo: „Půjdu je s tebou vybrat.”
Nathan: „Jsou to šaty, ne neprůstřelná vesta.”

Eliza: „Já budu rozhodně dělat občerstvení. Dají mi na to tři sta dolarů a já prostě ukradnu jídlo z kuchyňky a prachy si nechám.”
Henry: „Řekla hrdě.”

Mort Rainey: „Tohle není můj krásný dům. Tohle není moje krásná žena. Už ne!”

Rudolf: „Na ženský se musí přísně. A chytře.”

Luke Skywalker: „Nejde to, je moc velká.”
Mistr Yoda: „Velikost o tom nerozhoduje, na mě se dívej. Soudíš mě snad podle velikosti? To však bys neměl dělat. Se mnou je totiž síla, ten nejmocnější spojenec. Síla života pomáhá růst. Její energie je kolem nás a my jsme jí všichni osvíceni, hochu. Ne, v tomto těle musíš cítit sílu kolem sebe. Tady v tobě, ve mně, ve stromě, v kameni, všude. Ano, i v této vodě, v močálech a ve tvé lodi.”
Luke Skywalker: „Nevěřím, že je to možné.”

Ray: „Chci si jenom promluvit.”
Bonnie: „Ať je to cokoliv, nechci to slyšet.”
Ray: „Chci se omluvit.”
Bonnie: „Pokračuj!”

(Odstartuje raketa s motorem založeným na zařízení, které poslalo několik postav do 50. let.)
Jack: „Přemosťující zařízení? To je dar, co dává a dává.”