Odeslání hlášky 4398593 na e-mail

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Hláška:

(Lorelai volá Emily.) Lorelai: „Měla jsem narozeniny. A Royston Sinclair III. mi přede všemi zlomil srdce. Tajně jsem ti ráno vzala ze skříně zelený korálkový top po tvé matce. Co sis tak opatrně schraňovala zabalený v papíře. Nesměla jsem na něj sahat. Ale já s ním šla do školy v džínách. A myslela jsem, že nikomu to nesluší tak jako mně. Ale Royston se smál. Prý jsem vypadala lacině. Prý se mnou chodil jen proto, že měl vztek na Angie Morganovou, ale to už ho přešlo. Řekl, že jsem divná žába. A že prý se povídá, že vůbec nejsem Gilmorová. Že jsem zahradníkova dcera. A že jste si mě koupili, protože jste nemohli mít děti. Zdrtilo mě to. Vyběhla jsem ze třídy a utekla jsem ze školy. A šla jsem do obchoďáku. Seděla jsem v jídelním rohu a přála si, abych měla peníze na preclík, protože jsem měla hlad. A najednou jsem se podívala nahoru... A tam stál táta. Stál přede mnou v tom obchoďáku. Nikdy nechodil do obchoďáku. Ale ten den se tam vydal. A úplně zuřil. Ptal se, proč nejsem ve škole. ‚Okamžitě mi řekni, Lorelai, proč nejsi ve škole?’ A já se snažila něco vymyslet. Nějakou smysluplnou lež, ale nešlo to. Myslela jsem jen na to, že včera jsem měla kluka, který mě miloval, a že dnes už ho nemám. A začala jsem brečet. Seděla jsem tam jako idiot. Řvala jsem. A pak po chvíli, co mi přišla jako věčnost, jsem se dokázala uklidnit a ztišila jsem se. A čekala jsem. Čekala jsem na jeho křik a trest. Na doživotního zaracha. Na to, až mi řekne, jak moc jsem ho zklamala. Ale nic se nedělo. Nakonec jsem sebrala odvahu a podívala jsem se na něj. A on tam nade mnou stál... S preclíkem v ruce. S obrovským preclíkem zalitým hořčicí. Dal mi ho do ruky a řekl: ‚Tak jdeme.’ A vzal mě do kina. Viděli jsme Pomádu a Rozvedenou ženu. Něco pro mě a něco pro něj. Koupil mi popcorn a pálivé bonbony. Seděli jsme spolu ve tmě a dívali se na filmy. Pak mě vzal domů a oblékl mi svůj svetr, aby zakryl ty ukradené šaty. Tobě řekl, že mě vyzvedl ze školy a šli jsme do klubu. A to bylo všechno. Nikdy jsme už o tom nemluvili. Byly to ty nejlepší narozeniny, jaké jsem zažila. Myslela jsem, že bys to měla vědět.” Emily: „Děkuju, Lorelai.” (!)

Vzkaz:

Šablona: žádná vzorek * * * * * * * * * * vzorek = = = = = = = = = = vzorek =.=.=.=.=.=.=.=.=.= vzorek / / / / / / / / / / vzorek /-/ /-/ /-/ /-/ /-/ vzorek /-/-/-/-/-/-/-/-/-/ vzorek /=/ /=/ /=/ /=/ /=/ vzorek /=/=/=/=/=/=/=/=/=/ vzorek /:/:/:/:/:/:/:/:/:/ vzorek /_/ /_/ /_/ /_/ /_/ vzorek /_/_/_/_/_/_/_/_/_/ vzorek + + + + + + + + + + vzorek +-+-+-+-+-+-+-+-+-+ vzorek - - - - - - - - - - vzorek -.-.-.-.-.-.-.-.-.- vzorek -------------------- vzorek : : : : : : : : : : vzorek :-:-:-:-:-:-:-:-:-: vzorek :.:.:.:.:.:.:.:.:.: vzorek | | | | | | | | | | vzorek |-|-|-|-|-|-|-|-|-| vzorek |_|_|_|_|_|_|_|_|_| vzorek . . . . . . . . . . vzorek .:.:.:.:.:.:.:.:.:. vzorek ./././././././././. vzorek .|.|.|.|.|.|.|.|.|.

Napište prosím číslicemi: tři šest pět (!)