Památné výroky

???: „A k čemu je to dobrý?”

Lestrade: „Co to je?”
Sherlock: „Já nevím. Stále se to snažím pochopit.”
Lestarde: „Já myslel, že rozumíte všemu.”
Sherlock: „Jistěže ne. Plýtval bych mozkovou kapacitou. Specializuji se.”

Moriarty: „Chyběl jsem vám?”

Mary: „Víte, že se angažuji v politice?”
Lestrade: „Vážně?”
Mary: „Volební právo pro ženy.”
Lestrade: „A jste pro, nebo proti?”
Mary: „Jděte.”

(Lestrade stojí na opuštěném parkovišti a zapaluje si cigaretu. Myslí si, že Sherlock je mrtvý.)
Sherlock: „Další hřebíček do rakve.”
Greg: (Ztuhne, otočí se a ohromeně řekne.) „No ty parchante!”
Sherlock: „Přišel čas se vrátit. Nechal sis zločin proklouznout mezi prsty, Grahame.”
Greg: „Gregu!”
(Po chvilce váhání se Greg vrhne Sherlockovi kolem krku.)

Holmes: „Co bys řekl jako svá poslední slova před smrtí?”
Watson: „Prosím, Bože, nech mě žít.”
Holmes: „Ale prosím tě, zapoj představivost.”
Watson: „Já nemusím.”
Holmes: „Dobře, ale co bys řekl, kdybys byl chytrý? Ona s tolika milenci musela být chytrá.”

Watson: „Dal jste Mycroftovi ten flash disk?”
Holmes: „Ano. Vyhrožoval mi rytířským titulem... Zase.”

Sherlock: „Takže Watson se odstěhoval? Už jsem si myslel, že dělá pokroky.”

Jeor Mormont: „Myslíš, že bratrova válka je důležitější než ta naše?”
Jon Sníh: „Ne.”
Jeor Mormont: „Když nás honí mrtví lidé a horší věci, myslíš, že záleží na tom, kdo sedí na železném trůně?”
Jon Sníh: „Ne.”
Jeor Mormont: „Dobře. Protože chci, abyste ty a tvůj vlk zítra s námi hned vyrazili za Zeď.”

Lori: „Ale jste doktor?”
Hershel: „Ano, paní, jsem ve...”
Lori: „Veterán? Vojenský lékař?”
Hershel: „Jsem veterinář.”
Lori: „A předtím jste takhle operoval co přesně? Krávy, prasata?”

Mycroft: (k Johnovi) „Vy víte, že jsem ten chytrý.”
Sherlock: „Jak neustále zdůrazňuješ.”

(Poté co Floki za bouře vyběhne na příď lodi.)
Ragnar: „Floki, sedni si. Vzpomeň si, že neumíš plavat.”

Amenadiel: „Tak jsem se potuloval po pekle a najednou jsem uslyšel hlas, který bych v pekle nečekal.”
Lucifer: „Opravdu, a kdo to byl? Matka Tereza? Fred Rogers? Adele?”

(Rick sedí u postele postřeleného Carla po tom, co spolu s ostatními zabili chodce.)
Rick: „Když jsem byl tam venku, s nimi. A bylo po všem, když jsem věděl, že jsme si tohle místo vydobyli zpátky, něco jsem pocítil. Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomil, co to je. Protože jsem to nepocítil od té doby, co jsem se tehdy probral v nemocnici. Chci ti ukázat nový svět, Carle. Chci ho pro tebe udělat skutečným. Prosím, Carle, nech mě, ať ti ho ukážu. Prosím, synu, neumírej.”

(Sherlockovi teče z nosu krve, jak ho Watson praštil.)
Sherlock: „Já to nechápu. Omluvil jsem se. Tak jste reagovat neměl.”
Mary: „Bože, vy se vůbec v lidské povaze nevyznáte, že?”