Památné výroky

Floki: „Prostor mezi životem a smrtí, tam se cítíme nejvíc naživu!”

(Eddard Stark k Varysovi, který ho ve vězení přesvědčuje k přiznání.)
Eddard Stark: „Tys vyrůstal s herci. A naučil ses jejich řemeslu. Já vyrostl s vojáky. Dávno jsem se naučil, jak zemřít.”
Lord Varys: (s povzdechem) „Škoda. Velká škoda.”

(Watson si šeptá s Mary.)
Watson: (o Sherlockovi) „Zastav mě, kdybych ho chtěl obejmout.”

Sherlock: (opilý) „Jsem současný král Anglie?”

???: „Jste mimořádně pěkný policista.”

Watson: „Snad nemyslíte...”
Sherlock: „Ne. A vy to radši nezkoušejte.”
Watson: „Ani nevíte, co jsem chtěl říct.”
Sherlock: „Chystal jste se nadnést, že tu možná působí nějaká nadpřirozená síla. A já jsem se vám chystal vysmát do očí.”

Sherlock: „Lestrade, došlo k vloupání na Baker Street. Pošlete sem co nejméně otravné policisty a sanitku.”

Sherlock: „Zřejmě jste šla do menšího, když jste dala výpověď. Možná, když jste ukončila vztah.”
Faith: „To nemůžete vědět.”
Sherlock: „Jasně, že můžu. Intimní vztah jste ale neměla, že ne? Už dost dlouho, popravdě. Je to zjevné.”
Faith: „Tohle nepoznáte z kousku papíru.”
Sherlock: „Zrovna jsem to udělal.”

(U Henryho.)
???: „Henrymu jsme nic nedali, všechno jsme to sežrali.”

Baba Nyklová: „Lumírku, dáš si koláček?”

Štěpán: „To jako fakt? To tady velí tahle babča?”
Hana: „Měl byste odejít nebo vás tahle babča vyhodí.”

Nyklová: „Tady se snad všichni úplně zbláznili, to snad ne. To jsou úplný orgie. Růžo, to musíte vidět!”
(Později, když se k tomu nachomýtne už i Růža a potom Zuzana.)
Nyklová: „Co vy na to, Zuzano?”
Zuzana: „V pohodě.”
Nyklová: „V pohodě? Jo jo, tady se každej už jenom stará sám o sebe, a proto je tu takovej bordel.”
Růža: „Svatá pravda.”

(Sylva Vildovi pořád naznačuje, že by chtěla jejich vztah posunout dál, Vilda jí tak nejdřív koupil kabelku a po odmítavé reakci štěňátko, kvůli němuž mu ztropila další scénu. Teď Vilda volá Jankovi o radu.)
Janek: (sarkasticky) „Doufám, že mi nevoláš, že ses voženil.”
Vilda: „To né.”
Janek: „Takže ses vymluvil. To je dobře.”
Vilda: „Nevymluvil. Ona chce jen ňákej důkaz, že to s ní myslím vážně.”
Janek: „A jak to chceš dokázat? Hlavně jí nekupuj žádný zvířátko!”
Vilda: (nonšalantně) „Proč bych jí měl kupovat ňáký zvířátko?”
Janek: „To si nepamatuješ na Ivanu? Když se chtěla vdávat, tak sis s ní šel koupit hada.”

Maisner: „Ty vole, ty máš nohy jak ženská.”

(Mulder zvoní a zvoní a nikdo neotvírá.)
Scullyová: „Možná nevidí cestu ke dveřím.”