Pán prstenů: Dvě věže

Glum: „Hodný Sméagol vždycky pomáhá.”

Stromovous: „Skříťata. Burárum.”
Pipin Bral: „On mluví, Smíšku. Ten strom mluví.”
Stromovous: „Strom? Já nejsem strom. Jsem ent.”
Smíšek Brandorád: „Pastýř stromů. Pastýř lesa.”

Gimli: „Žádný špičatý ucho mě nepřekoná.”

Gimli: „Nastav tvářičku mé sekeře.”

Sam Křepelka: (zasněně) „Nádherné, zlaté hranolky s pěkným kouskem smažené ryby.” (Sméagol znechuceně odplivne.) „To bys ani ty neodmítl.”
Sméagol: „Ale jo, odmítli bychom. Kazit krásnou rybišku. Dej nám ji syrovou, aby se ještě kroutila. Hranolky si nech!”
Sam Křepelka: „Ty jsi ztracený.”

Elrond: „I když Aragorn přežije tuto válku, stále budete odloučeni. I když Sauron prohraje, Aragorn bude králem a tvé sny se splní, on bude přesto muset okusit hořkost smrtelnosti. Ať mečem nebo pomalým chátráním, během času Aragorn zemře. A žádná útěcha ti neusnadní nést bolest z jeho odchodu. On dojde smrti, obraz nádhery králů lidí, v nezkalené slávě před rozpadem světa. Ale ty, má dcero, zůstaneš ve tmě a v pochybnostech, jako soumrak v zimě, jenž přichází bez hvězd. Zde budeš dlít se svým zármutkem pod vadnoucími stromy... dokud se svět nepromění a dlouhé roky tvého života neskončí. Arwen. Tady tě nečeká nic, jen smrt.” (elfsky) „Cožpak mě také nemáš ráda?”
Arwen: (elfsky) „Mám tě ráda, otče.”

(Faramir se snaží domluvit se Sméagolem, ten se mu před očima změní zpět v Gluma.)
Faramir: „Kam je vedeš? Odpověz.”
Glum: „Sméagole?” (Sméagol pláče.) „Proč pláčeš, Sméagole?”
Sméagol: (plačtivě) „Kruťasi nám ubližují. Pánešek nás ošidil.”
Glum: „Ovšemže. Říkal jsem ti, že šidí. Že je falešný.”
Sméagol: (plačtivě) „Pánešek je nás přítel.”
Glum: „Pánešek nás zradil.”
Sméagol: (plačtivě) „Ne. To není naše věc. Nech nás.”
(Glum se začíná rozčilovat.)
Glum: „Špinaví hobiti! Ukradli nám to!”
Sméagol: (plačtivě) „Ne. Ne.”
Faramir: „Co ukradli?”
Glum: (naštvaně) „Mého miláška!”

Aragorn: „Rohan, domov Pánů koní.”

Gimli: (k Éowyn) „Je to pravda. Moc trpasličích žen se nevidí. A jsou nám tak podobné, že si je často pletou s mužskými.”
(Éowyn se tázavě ohlédne.)
Aragorn: (tiše) „To ty vousy.”
(Naznačí.)
Gimli: „A tak vznikla pověra, že žádné trpaslice neexistují a že trpaslíci prostě vyskakují z děr v zemi.”

Legolas: (elfsky) „Jdeš pozdě.” (obecnou řečí) „Vypadáš strašně.”
(Vrátí mu přívěsek.)
Aragorn: (elfsky) „Děkuji ti.”

(Skrz Théodena mluví Saruman.)
Gandalf Bílý: „Naslouchej mi. Zprošťuji tě zakletí.”
Théoden: „Tady nemáš žádnou moc, Gandalfe Šedý.”
(Gandalf shodí plášť a ukáže bílou barvu.)
Gandalf Bílý: „Vysaji tě, Sarumane, jako se vysává jed z rány.”

Legolas: (elfsky) „Aragorne, támhle něco je!”
Aragorn: (elfsky) „Co vidíš?”
Legolas: „Blíží se Bílý čaroděj.”
(Všichni tři se po sobě podívají.)
Aragorn: „Nenechte ho promluvit. Zaklel by nás. Musíme být rychlí.”

Gimli: (na Aragorna) „Ty jsi ten nejšťastnější a nejzbrklejší člověk, jakého znám.”

Saruman: „Stačí odstranit ty, kdo nám vzdorují. Začne to v Rohanu. Ti venkované vám odporují už příliš dlouho. Ale už je konec!”

Sam Křepelka: „Rád bych věděl, jestli se o nás někdy bude vyprávět nebo zpívat.”
Frodo Pytlík: „Cože?”
Sam Křepelka: „Jestli lidi někdy řeknou: ‚Vyprávěj o Frodovi a Prstenu.’ A já řeknu: ‚Ano! Ten příběh mám moc rád.’ - ‚Frodo byl ohromně statečný, viď, tati?’ - ‚Ano, hošku. Nejslavnější ze všech hobitů. A to je co říct.’”
Frodo Pytlík: „Ale vynechal jsi jednu z hlavních postav - Udatného Samvěda. Vyprávěj nám víc o Samovi.” (zvážní) „Frodo by se bez Sama daleko nedostal.”
Sam Křepelka: „Pane Frodo, nedělejte si legraci. Já to myslel vážně.”
Frodo Pytlík: „Já taky.”