Romantika

James Bond: „Jestli Hip nenajde žádnou stopu, nebudeme mít dnes večer co na práci. Nebo snad ano?”
Mary Goodnightová: „Drahý, jak lákavé. Ale zabít pár hodin jako jedna z tvých dočasných společnic není můj styl.”

Elizabeth Swannová: „Měli bychom se vrátit na Dauntless.”
Will Turner: „Váš snoubenec má o vás jistě strach.”
(Elizabeth se rozpláče a odejde.)
Kapitán Jack Sparrow: „Jestli jsi čekal, až přijde správná chvíle, tak to byla tahle.”

Brittany: „Ahoj. Chci ti jen říct, že se mi hrozně líbíš.”
Artie: „Dobrá. Promiň, ale jsem jen trochu zmatený. Nikdy ses mi ani nepodívala do očí.”
Brittany: „Já vím. Myslela jsem, že jsi robot.”

Rudolf: „Víš ty vůbec, kolik je na světě krásnejch ženskejch?”

(Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois a kapitánka Leslie Hedgetová sedí v baru a povídají si.)
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: „Jak to dělám? Musím se přiznat, že jsem to trošku udělal jako s tebou. Nejprve jsem na protivníka zaútočil. Pěkně tvrdě a rychle. Bum! Pak jsem uhnul a pěkně pomalu...”
(Z hovoru je vyruší Roger, který podává Hedgetové telefon.)
Roger: „Hedgetová, máš telefon.”
(Hedgetová přebírá telefon.)
Kapitánka Leslie Hedgetová: „Haló, Pete? Kde jsi, miláčku? ... V Marseille? ... No jistě, drahý, určitě... Ano, miláčku, i já tě miluju.”
(Hedgetová odloží telefon.)
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: „Co to znamená? Jakej miláček? Ten Pete je tvůj brácha?”
Kapitánka Leslie Hedgetová: „No, ne tak docela. Je to můj přítel. Jeho letadlová loď je v Marseille.”
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: „No, já to moc nechápu, ale když říkáš, že je tvůj přítel, tak kdo jsem pak já?”
Kapitánka Leslie Hedgetová: „Ty!? Kamarád do postele. To víš, jsem ve Francii na celý rok.”
(Hedgetová odchází pryč.)
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: „To je mrcha!”
Roger: (na Valloise) „Hezký holky nebejvaj volný a ty volný...”
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: „Ty víš všechno, co?! Sklapni!”

(Jill je pod nějakým vlivem a pořádně neví, co dělá.)
Jill Bioskop: (k Nikopolovi) „Cestoval jsi v prostoru a čase. Jsi chladnější než led a moc ti to sluší. Kdo jsi? Myslím, že se ti líbím. Co to se mnou děláš? Se mnou.”

Kevin: „Budeme se motat pořád kolem nich, abychom se jim zalíbili.”
Perry: „Dobrej nápad... jsem zašprclej!”
Kevin: „Já taky. Musíme se jít zchladit do moře.”

Otec: „Synu, nevadí, že seš blbec, i takoví se oženili.”

Hermiona Grangerová: „Vidíš támhletu holku? To je Romilda Vaneová, chce ti tajně podstrčit nápoj lásky.”
Harry Potter: (fascinovaně zírajíc na Romildu) „Vážně?”
Hermiona Grangerová: „Harry, tady. Ale no tak, chce to jen proto, že si myslí, že jsi vyvolený.”
Harry Potter: „Ale já jsem vyvolený.”
(Hermiona ho praští novinami.)

Romeo: „Smrt, třebaže vsála tvého dechu med, nad tvojí krásou dosud moci nemá. Ještě tě nedobyla, dosud ti nachem v tvářích plá a na rtech prapor krásy a nevztyčen tam bledý prapor smrti. Ach, Julie, proč stále jsi tak krásná? Zde navěky chci spočinout a navždy setřást jařmo hvězd, které mi nepřály. Naposled oči, naposled paže, obejměte ji. A vy, mé rty, vy, brány dechu, navždy polibkem utište ji!”

Bimbác: „Kde bydlí? Jak se tam jede? A kde se tady objednávají svatby?”

Doktor: „Pane kolego! Co to má znamenat?”
Docent Bránek: „Promiňte, pane doktore, aby nebyl omyl - ta slečna je můj sen.”
Doktor: „No prosím, já nemám námitek. Ale račte si snít mimo budovu!”

Tom: (Řeční na svatbě.) „Když mi Bernard řekl, že si vezme Lydii, blahopřál jsem mu, protože všechny jeho ostatní přítelkyně byly úplně hrozný. Přesto mohu říct, jak jsme potěšeni, že jich sem dnes tolik přišlo. Obvzláště mě potěšilo, že přišla Camilla, kterou si mnoho z vás bude pamatovat jako první osobu, kterou Bernard požádal o ruku. Pokud si to dobře pamatuju, řekla mu, aby šel k šípku. A štěstí pro Lydii, že šel.”

Slečna Moneypenny: „Mě nikdy nevezmeš na večeři takhle vyšňořený. Vůbec nikdy mě nevezmeš na večeři.”
James Bond: „Víš, že bych rád. Ale M by mě poslal k vojenskému soudu za ilegální užívání vládního majetku.”

William Brandt: „Příště budu boháče svádět já.”