Ulice (seriál)

(Rozhovor Jardy s Lenkou na to, co řekne Miriam na článek v Sešupu.)
Jarda: „Miriam se může chovat jakkoliv, třeba jako jaderná hlavice.”

Simona: (naštvaně) „Pepane, ten byt bude po těch zombiích čistej jako v inkubátoru, jasný?”
Pepan: „Jo jo, jasný, ale nevyváděj prosím tě...”
Simona: „Já že vyvádím...” (Přimotá se k tomu Pešek.) „... Pane Pešku, řekněte mu něco, já že vyvádím, dyť ty bestie mě chtěly sežrat, řekněte mu něco a zaškrťte ho, nebo to udělám sama.”
Pešek: „Takže to ty máš ty bestie v baráku, jo? Já jsem říkal, že...”
(Simona odhodí Peška na Pepana.)
Simona: „Pane Pešku, zaškrťte ho...”
(Potom nastane několik vteřin nejasného řvaní každý na každého. Až nakonec Pešek zařve.)
Pešek: „Ticho!”
(Simona radši uteče.)

(Jarda nakupuje u Nyklové.)
Nyklová: „Paní profesorka musí mít radost, že syn udělal štěstí - vzdělaná, hezká, chytrá a ještě hodná, to je úplná soupravička.”

Vlastimil Pešek: (opilý) „Ty klíče jsou jako živý.”

Mastná: „Panebože, já jsem se lekla.”
Tomáš: „Nebojte se, já vám nic neudělám, jen jestli bych vás mohl poprosit o tu láhev, kdybyste mi podala.”
Mastná: „Ano, jistě, láhev.”
Tomáš: „Já si totiž potřebuju odskočit, víte?”

(Pepan vypráví lživé, ale zato přesvědčivé historky ohledně jeho a Simony staršímu Kreuzerovi.)
Pepan: „No, matka zahynula, když ji smetla lavina... my se Simčou jsme vyrůstali v chudobě, to jsme se třeba dělili i o jeden chleba... bylo to strašný dětství!”
Kreuzer: „Tohle mi Franta nikdy neřekl!”

Pešek: „I kdybych vyhodil zlatý zuby, tak vám to může být ukradený!”

(Lumír přijde do pekařství, kde je Ingrid se Světlanou.)
Lumír: „Přišla jsi Světluš poprosit, ať ti do bochníku připeče pilník?”

Jarda Hejl: „Nenapínejte, já už jsem nervózní jak u porodu. U jednoho jsem už byl a máma říkala, že to byl nezapomenutelnej zážitek...”

Lumír: „Ježišmarja, mně je horko, mně se úplně potěj ledviny.”

(Bláhová budí Pepana.)
Pepan: „Blaženo, běž nakojit, já si ji potom vezmu.”
Bláhová: „To jsem já, Marie!”
Pepan: „Tak běž rychle pryč, ať tě tady Blažena nevidí!”

(Jiří a Martin spolu u Henryho, vidí je Lumír.)
Lumír: „Henry, šoupni mi sem další pivo, než to tady zteplá.”
Henry: „Lumíre, radši jez, ať to nemáš studený.”
Lumír: „To nevadí, oni mi to když tak kluci přihřejou, jak půjdou okolo.”

Růža Habartová: „To u nás v Austrálii...”

(Nyklová přijde za Světlanou do kanceláře.)
Nyklová: „Přijď do krámu, bude tam prezentace.”
Světlana: „Co že tam bude?”
Nyklová: „Prezentace.”
Světlana: „A prezentace čeho?”
Nyklová: „No přijde sem jeden pán, moc šikovný a nabídne nám různý věci, který by se nám mohly hodit.”
Světlana: „Mamuška, snad ne nějaký ty hrnce nebo takový ty věci.”

Lumír: „Jsem zdutej jako kráva, se možná ráno probudím přilepenej na stropě.”